Skřeti

Severní orkové, ork a orčice.

Skřeti (nebo orkové) jsou kolem 2m vysokou humanodní rasou která se vyznačuje hlavně zelenou kůží, nosy většinou připomínající lehce rypáky, špičatýma, vzpřímenýma ušima a výraznými dvěma kly (tesáky) které jim vyčuhují z úst.

Pochází ze střední Terrateky. Jejich původním domovem jsou travnaté pláně a jehličnaté lesy kolem jezer na hranicích dnešního Ocrithu a Tebirghu. Skřeti jsou ale obecně neuvěřitelně přizpůsobivou rasu, takže se později rozšířili i do ledových plání na jihu i k mořskám břehům Terrateckých zálivů.

Povaha

Skřeti jsou velmi temperamentní rasou bojovníků, která se nevyhýbá krutostem a nezavírá před nimi oči. Nevyhledávají utrpení, ale pokud na ně dolehne, přečkají jej s hrdostí a bez ustoupení. Obecně jsou velmi trdohlaví, až stoičtí. Skřeti si určují vlastní hodnotu, podle bitev (i slovních a jiných potyček) které vyhrají. Vyživají se v trofejích a rádi se svými úspěchy chlubí.

Pro skřeta je hambou, když za jeho práva musí bojovat někdo kdo je mu ve společenské hierarchii podřízen. Král bojuje za národ, stařešina za kraj, náčelník za vesnici, otec za rodinu, matka za děti a sourozenci jeden za druhého atd.

V současné době skřeti zcela obývají tři země. Orcrith, Tebigrh a Chrrwath. Gocha je jimi osídlena jen z poloviny, ačkoliv tamnějším vládcem je skřet. Vztahy mezi těmito zeměmi se pohybují poměrně na hraně a občas dochází k potyčkám. Udržují spolu obchodní vztahy, ale jinak jsou znesvářené.

Rozdělení Morcaru

Skřetí jezdec. (Nerissien, deviantArt)

Tak jako ostatní rasy, ani skřeti nebyli na počátku rozdělení. Kdysi žili v jednotě, v zemi zvané Morcar (sjednocený Tebirgh a Ocrith). Rozdělení přišlo až během Ohnivé války. Když vypukl spor mezi draky, skřeti z jihu byli v bezprostředním ohrožení. Draci si dokazovali sílu pleněním jejich obydlí. Jižní skřeti se začali hromadně prchatt na sever v naději, že tam bude lépe. Jenže náhlý příval obyvatel, na které severní část nebyla připravená ji ekonomicky naprosto zdevastovalo. Mezi skřety vypukla velká bída, která pak vedla k občanské válce Severu proti Jihu. Do toho se ještě připletli draci a celý konflikt ukončili vybitím skřetí rasy. Když pak byli skřeti navráceni na svět, ta spalující nenávist a křivdy trvali. Severní skřeti stále chtěli vyvraždit jižní, protože jim přičítali podíl na devastaci jejich země. Pro severní skřety jsou jižní hambou, která uprchla před utrpením. Vyhnali jižní orky zpátky na jih a země se rozdělila. Z Morcartu se stal Tebirgh a Ocrith. Později obři darovali část svojí země skřetům, kteří se už nechtěli podílet na nesmyslných bojích a hledali pokoj. To je dnešní Chrrwath, země považovaná ostatními skřety za největši hambu jejich rasy. Považují Chrwath za zemi zbabělců, prchajích před utrpením.

Podrasy

Portrét staršího skřeta.

Ještě před tím, než se skřetí země rozdělila, její obyvatelstvo žilo v různých podmínkách, na které se adaptovali. Podle toho odlišení dnes rozdělujeme skřety na dvě hlavní vzhledové frakce.

Tiroc

V obecné řeči Jižní skřeti. Skřeti, kteří prve odešli na jih a byli vystaveni drsným, chladným podmínkám jižní Terrateky, se jim dobře přizpůsobili. Může se zdát, že narozdíl od severních bratří, mají jížní skřeti podsaditější vzezření a méně drsné obličeje. Jsou také trochu nižšího vzrůstu. Jižní skřeti také mají světlejší odstíny kůže, která ze světle zelené může zabíhat i do světle smaragdové. Jejich ochlupení je hustší a kůže silnější. Jižní skřeti mají větši kly/tesáky než jižní skřeti.

Suroc

V obecné řeči Severní skřeti. Severní skřeti jsou zase přízpůsobeni na slunné a poměrně teplé podnebí. Jejich kůže je v tmaších odstínech zelené, občas až do hnědé. Více se potí aby lépe ochlazovali tělo a mají jemnější ochlupení. Jsou vyššího vzrůstu a drsnějšího vzhledu.

Jízdní zvířata

Skřetice se svým věrným vrrkem.

Hlavním jízdním zvířetem orků jsou vrrci. Tato velká psovitá, vlkům či hyenám podobná zvířata obývali střední terrateku od jakživa. Podobně jako lidé domestikovali vlky a vyšlechtili psi, tak orkové domestikovali vrrky a vyšlechtili z nich jízdní zvířata. Rozeznáváme dva základní typy vrrků: Dlouhosrsté z chladnějšíhio podnebí a krátkosrsté ze sluných plání.

Orkové jako první začali zvířata modifikovat pomocí perků. Snaží se svoje vrrky přetvořit do co nedrsnějších a nejděsivějších monster. Perky si nemůže dovolit každý, proto naperkovaný vrrk značí bohatství a moc a z pravidla nejmodifikovanější vrrky mají náčelníci a vojevůdci.

Orkové taky chovají markoně muflonovité, přesto že na jejich území se původně nevyskytovali (Obchodovat s nimi začali orkové z Chrrwathu a dováželi je z území obrů). Jedná se o užitkové a hospodářské zvíře nikoliv výhradně jízdní. Oblíbeným nápojem orků je alkoholické kvašené kobylí mléko. Obvyklé je taky markhorsí maso. Oblečení je často z koňské kůže.

Víra a náboženství

Skřetí náboženství je, dá se říct, monoteistické, což je v přímém kontrastu se ostatními rasami na Terratece.

Jediný bůh, kterého skřeti uctívají je Duranzoc ('Nejvyšší nad skřety'). Duranzocova povaha odpovídá povaze skřetů. Je to krutý válečník, který ostatní božstva pohltil, včetně Horoca, který byl zlý. Tím se Duranzoc stal všemi, spojenými v jedno. Díky tomu je nevyzpytatelný a je těžké ho potěšit. Skřeti jej dokonce považují za náladového a věří, že v noci chodí spát a když spí, tak nedává pozor a na zem vylézají dobří i špatní duchové.

Sny

• sny jsou ve skřetím náboženství velice důležité a zapisují se do kronik. Podle tradice je každý sen vyjevením Duranzocovy vůle (který spí a proto se se skřety ve snech spojí) a musí být důkladně přezkoumán. Skřeti mají rozsáhlé snáře a prakticky cokoliv ve snu je symbol. Pokud se sen prokáže jako nerelevantní, považují jej pouze za rozhovor s Duranzocem.
• Skřet nikdy nepřizná, že sen zapoměl. Zapomenout sen znamená, že se dopustil nečeho hanebného a musí se to odčinit. Toto odčinění probíhá obětováním zvířte, protože věří že Duranzoca těší zvířecí krev.

Hry

• Duranzoca teší hry. Pořádají se na jeho počest a nikdy se nedělají v noci. V noci se dělají jen věci o kterých skřeti nechtějí aby je Duranzoc viděl. Mezi oblíbené hry patří závody na vrcích, vrčí boje, gladiatorské arény i divadelní boje (prostě WWE). Skřeti jsou velmi soutěživí a sázejí se.

Bitvy

• Největší potěšení Duranzoca. Skřeti rozpoutávají malé šarvátky i mezi sebou. Není vyjímkou, že na sebe zautočí spřátelené vesnice, jen aby se pobili aspoň jednou ročně. Orkové nikdy nebojují v noci. Pokud dojde k zabití v noci, je to pokládáno za vraždu a pachatel propadá hrdlem. Ani popravy neprobíhají po setmění.

Utrpení

• Je bráno jako zkouška oddanosti, poslušnosti a tvrdosti. Skřeti necouvají z utrpení a tvrdohlavě mu čelí. Odejít před utrpením se rovná prokázání se jako nehodný Duranzocovy přízně.

Jazyk a jména

Skřetština je ostrá hrdelní řeč s ostrými 'r' a 'k'. Cizincům se zdá, že mluví úsečně a každé jejich věta je nenávistný příkaz. Není to ale pravda. Například "miluji tě" se řekně 'krrv na szke' a málokdy tuto větu od skřeta uslyšíte. Je to prohlášení, které se nebere na lehkou váhu.

V řeči používají také zvuky podobné zakašlání nebo zachrápání, jsou to dvě písmena bez ekvivalentu v obecné řeči: 'erkch' a 'crch (vyslovuje se se zduchem vtahovaným dovnitř)'.

S oblibou zpívají hrdelně (Chöömej) a jejich písně jsou rytmické a mají spoustu slov. Pro ilustraci si představte repujícího vzteklého buldoka.

Jméno se zkládá z křestního a příjmení. Příjmení se zkládá vždy ze jména matky (nebo jeho části) a slova "syn/dcera".

Příklady

• Zorac Ghirikar (Ghiri - jméno matky, Kar - syn)
• Suli Ghiriro (Ghiri - jméno matky, Ro - dcera)
• Oricad Tarkar
• Zerch Hokokar
• Roce Karo